Jak založit komunitní zahradu

V tomto návodu se vám pokusíme nastínit veškerá úskalí při zakládání komunitní zahrady. Čerpáme ze svých zkušeností, a nejenom z nich. Inspiraci pro tyto stránky jsme hledali v různých debatách jako třeba loňská Živá zeleň ve Veřejném sále Hraničář, či přímými rozhovory s kolegy jejichž zahrady už fungují delší dobu než ty naše Ústecké. Ale není nad vlastní zkušenost.

Zmapování místní komunity

Pro úspěšný rozjezd vašeho projektu je nejdříve nutné zmapování místní komunity (bez aktivních lidí se nic nepohne a dojde u vás pouze k frustraci.). Není třeba si pod tím představovat běhání s mapou, spíše jde o zjištění ochoty místních lidí přidat se k vám, či jen přijmout takovýto projekt. Mapování místní komunity jde mnoha způsoby, ale těmi nejpoužívanějšími jsou veřejné setkání, na které pozvete místní třeba formou letáčků do schránek. Pokud u vás probíhá nějaký festival či událost, dohodněte se s pořadatelem na umístění infostánku, kde budete prezentovat váš záměr (nemusí být konkrétní, stačí říci o co vám jde. I když je fakt že pokud nabídnete konkrétní záměr lépe je vše lépe přijímáno). Můžete také obejít sousedy či známe s jednoduchou anketou (otázky tipu, líbilo by se vám mít v okolí místo kde byste se mohli scházet se sousedy? Chtěli byste zahradničit a nemáte čas obhospodařovat velkou zahradu? Navštěvovali byste komunitní zahradu? A podobně.). Toto zmapování vám pomůže nejenom zjistit u sousedů názor na váš projekt, ale i nabídne možnost získat počáteční členskou základnu. Bez tohoto průzkumu se vám může stát, že skončíte dříve, než jste vůbec začali. Může se stát, že již aktivní komunitu máte, pak tento krok můžete částečně přeskočit, nicméně znát veřejné mínění je vždy dobré.

Nalezení vhodného pozemku

Možná chodíte okolo místa a říkáte si „tak tady by to šlo“. Pak máte na půl vyhráno, ovšem nejdříve je dobré zjistit komu pozemek patří. Tyto informace naleznete na portálu cuzk.cz, nebo v mapovém portálu města Ústí nad Labem, odkaz zde. Co se týče městských pozemků tak na mapovém portálu města zjistíte i kdo dotyčný pozemek zpravuje, a tedy můžete svůj dotaz směřovat do správných rukou, ušetříte si běhání z jednoho úřadu na druhý. Pokud se jedná o soukromý pozemek, můžete z informací uvedených v katastru nemovitostí dohledat tuto osobu a dohodnout se s ní. V případě že o žádném vhodném pozemku nevíte a jen máte touhu budovat místní komunitu, nezoufejte a projděte si vaše okolí. Věřím, že určitě najdete místo kde by to šlo. V Ústí je mnoho nepoužívaných pozemků, a tak vám to nezabere mnoho času. Není bezpodmínečně nutné, aby měl pozemek půdu vhodnou k pěstování, lze komunitní zahradu založit i třeba na nepoužívaném dvoře, inspiraci naleznete třeba zde.

Založení organizace

Pokud máte za sebou předcházející kroky je na čase zamyslet se nad právní formou vaší komunity. Samozřejmě můžete zůstat neformální skupinou lidí se stejným záměrem, avšak má to i své nevýhody. Jmenoval bych asi dvě, které jsou nejpodstatnější. Tou první je, že úřadům i soukromníkům se lépe jedná s organizací, jenž má pevnou strukturu a právní subjektivitu. Jste pro ně jednoduše řečeno důvěryhodnější než neznámý subjekt z ulice. Tím druhým je udržitelné financování projektu. Pokud to zase zjednoduším, jako právnická osoba máte větší možnosti v získávání grantových prostředků, nutných pro rozjezd a udržení zahrady. Nadace dost často preferují nějakou formu právní subjektivity. Tou nejpoužívanější formou, které dává přednost většina komunitních zahrad je spolek. Zabere vám to něco málo času, ale stojí to za to. Jak založit spolek najdete třeba na stránkách organizace Frank Bold, odkaz zde, nebo ještě lépe, můžete použít službu téže organizace, která vám chytře pomůže spolek založit, odkaz zde. Minimální počet lidí potřebných na založení spolku je tři, ale pokud jste prošli předchozími kroky věříme, že vaše členská základna bude větší než minimální počet potřebný k zápisu. V případě že jste se rozhodli spolek založit, věříme že s těmito informacemi vám to půjde od ruky. Samozřejmě se můžete podívat i po jiné formě právní subjektivity, např. Družstvo, ale tam už je zapotřebí odborné právní pomoci se založením. Ale jak jsem již psal výše, spolek je všeobecně nejpoužívanější, protože nemá tak velké administrativní povinnosti jako jiné subjekty.

Záměr

Teď již máte funkční komunitu, vybraný pozemek a založený spolek (nebo jinou formu organizace). Tak nazrál čas dát vašemu záměru reálnou podobu. Ideální je, když si vytisknete půdorys vašeho pozemku (nebo ho převedete do grafického softwaru) a poté zakreslíte vaši představu zahrady. Je zbytečné zmiňovat se o tom že vše byste měli společně prodiskutovat a jednohlasně odsouhlasit. Pomůže vám to úřadům vysvětlit váš záměr. Říká se, že jeden obrázek vydá za tisíc slov. Také byste se měli zamyslet nad náplní vaší činnosti. Pro definici komunitních zahrad rád používám citát, který poprvé použila obecně prospěšná společnost Kokoza. „V komunitní zahradě se spíše, než zelenina pěstují mezilidské vztahy“. Každá komunitní zahrada to má jinak, ale většinu jejich činnosti netvoří samotné pěstování. Někdo pořádá workshopy, jiný sousedské slavnosti, nebo se soustředí na zaměstnávání lidí s hendikepem či práci se sociálně slabými lidmi. Je jen na vás, do čeho se pustíte. Nicméně je dobré přesně to definovat a popsat. Na závěr této časti procesu vedoucího k vytoužené zahradě by měla být i propagace projektu. Ideálně si založit účet na sociálních sítích a webové stránky, pokud se vám podaří oslovit i novináře tím lépe (je faktem že novináři lépe reagují na samotné otevření zahrady, než jen založení spolku).

Uzavření smlouvy

Tak a jdeme pomalu do finále. Zjistili jste komu patří vysněný pozemek a teď nezbývá než vejít v jednání s dotčeným subjektem. V případě soukromého vlastníka je věc jasná, uzavřete nájemní či pachtovní smlouvu a je to. Nájemní smlouvu zná dnes asi každý tak jí netřeba dlouze představovat, jen je dobré pokusit si dohodnou delší výpovědní lhůtu, než bývá zvykem. Ideální pro potřeby zahradničení je roční výpovědní lhůta, ale vždy je třeba pronajímateli takto dlouhou dobu dostatečně vysvětlit. Tím nejsrozumitelnějším argumentem je sklizeň vysázených produktů a dání pozemku do původního stavu. Nájemní smlouva má svá omezení. Lze jí použít na nezemědělskou plochu, takže na dvůr či betonovou plochu můžete použít nájemní smlouvu, avšak na klasickou zahradu či oplocenou louku již ne. Pro tento případ, tady zemědělsky využívanou plochu je tu druhá zmiňovaná, a to pachtovní smlouva. Definice pachtu zní takto: Pacht je smluvní vztah založený na aktivním využíváním zemědělské půdy, kterou vlastní pachtovatel. Pozemky musí být obhospodařovány dle smlouvy a jsou pronajaty za úplatu. Vzniklí výnos si ponechává pachtýř. V krátkosti tento druh smlouvy lze uzavřít pouze na zemědělské pozemky a dává vám jistotu sklizně, neb je tam dlouhá výpovědní lhůta.

Pokud se jedná o městský pozemek je škála možností o něco větší. Mimo těchto dvou již zmíněných smluv se můžete setkat i s termínem zápůjčka. Lze se dohodnout s městem na bezplatném zapůjčení dotčeného pozemku, avšak bývá to zřídkavé. Město jako vlastník musí postupovat s péčí řádného hospodáře, a tak je pravděpodobnější že vám zápůjčku zamítne. Není ovšem dobré jít na jednání s tím, že byste rovnou chtěli zápůjčku, nicméně pokud dostatečně přesvědčíte úředníky a následně zastupitele o obecné prospěšnosti vašeho projektu není to vyloučeno. Spíše vám nabídne některou z již zmíněných smluv za cenu uvedenou v městském ceníku. Každý městský obvod má vlastní a ceny se liší dle dispozice zahrady. Pro příklad uvedu ceny v Neštěmicích:

Pronájem pozemků

 

1. Nájemné z pozemků sloužících jako zahrada

  1. a)  snížená sazba 3,–Kč/m2/rok

pozemek v příkrém svahu,kamenité, skalnaté podloží,jílovitá půda, navážka,
bez el. přípojky, bez vodovod. přípojky,
dostupnost – vlastní doprava, přístupová cesta bez pevného povrchu (štěrk, beton,asfalt), vliv klimatických podmínek

  1. b)  standart 6,– Kč/m2/rok

pozemek v rovině, pozemek v mírném svahu, ,jílovitá půda, navážka, zemědělská půda,
bez el. přípojky, bez vodovod. přípojky,
dostupnost – kraj obce, městská doprava, vlastní doprava,přístupová cesta s pevným povrchem (štěrk, beton,asfalt),

  1. c)  zvýšená sazba 9,– Kč/m2/rok

pozemek u domu v osobním vlastnictví žadatele, pozemek v zástavbě, pozemek v rovině, pozemek v mírném svahu, ,jílovitá půda, navážka, zemědělská půda, dostupnost –městská doprava, vlastní doprava,přístupová cesta spevným povrchem (štěrk, beton,asfalt),

 

Ne všechny městské pozemky obhospodařuje magistrát či obvody, některé mají ve zprávě městské organizace, jako školy, školky atd. V tomto případě se nabízí ještě vznik společného projektu. Jako vše má i tato eventualita svá úskalí. Většina příspěvkových organizací vám nabídne, pokud se dohodnete na vzniku společného projektu, maximálně roční smlouvu. Delší období musí být schvalováno radou města, což je dost komplikované. Ale pokud si s dotčenou organizací vytvoříte dobré vztahy, není i tato možnost vůbec špatná.

Pokud jste došli se svým záměrem až sem, nezbývá nám než poblahopřát a popřát vám bohatou úrodu i pestrou komunitu, která bude měnit nejenom zahradu, ale i své okolí na místo kde se dobře žije. Tento návod není žádné dogma a jednotlivé kroky můžete činit v libovolném pořadí, jen doporučuji první a poslední zanechat v původním pořadí. V prvním kroku si budujete komunitu a zjišťujete veřejné mínění. Pokud tento krok vynecháte může se stát, že budete jak v Jiráskově románu „Proti všem“ a vaše úsilí vyprchá do ztracena. U posledního kroku, je důležité, jak jsem již psal, míti jméno (právní subjektivitu) a projekt, tak vás protistrana bude brát jako rovnocenného partnera. Čímž se zvýší pravděpodobnost úspěšného jednání.